Muzeum čs. opevnění z let 1935-1938 pěchotní srub K — S 14 „U cihelny“

Označení / název objektů: K — S 14 „U cihelny“, LO č. 111 a LO č. 112

Kategorie objektů: Samostatný pěchotní srub, oboustranný, III. třída odolnosti, lehké objekty vz. 37

Objekt je situován: Severně od města Králíky v bezprostřední blízkosti Vojenského muzea Králíky v Prostřední Lipce.

Provozní doba: Muzeum lze navštívit v měsících červen — srpen každý den od 9.00 do 18.00 hodin. (Změna vyhrazena!). Mimo provozní dobu lze větší skupiny a zájezdy provést po telefonické dohodě. (Kontakt: 603 517 932)

Přístupové trasy: Vlakem do zastávky Prostřední Lipka (trať 021 Hanušovice-Týniště nad Orlicí), odtud asi 300 metrů pěšky po silnici směrem na Králíky. Pěšky lze zvolit ještě trasu po silnici z Králík směrem na Prostřední Lipku, kde asi po 1 km chůze z náměstí odbočuje za komplexem Vojenského muzea Králíky cesta vlevo k objektu K — S 14. Pro dopravu automobilem platí stejné přístupové trasy.

Vstupné:

1. Pěchotní srub K — S 14 „U cihelny“: děti od 6 let 25 Kč; studenti 30 Kč; důchodci 30 Kč; dospělí 40 Kč

2. Lehký objekt č. 111 nebo 112; děti od 6 let 5 Kč; dospělí (všeobecně) 10 Kč

3. Fotografování: 10 Kč

Provozovatel: Pro město Králíky Vojensko — historický klub ERIKA Brno, občanské sdružení, Viniční 136, Brno 615 00

Kontakt: Muzeum čs. opevnění, pěchotní srub K — S 14 „U cihelny“; Králíky, ředitel Ing. Richard M. SICHA; tel.: 603 517 932; pokladna: 603 265 230; e-mail: rollo@centrum.cz; Bankovní spojení: ČSOB, a. s. číslo účtu: 229619776/0300

Internetové stránky s dalšími informacemi: http://cihelna.militaryclub.info

Stručná charakteristika muzea:

Nejen pro obránce pevností bolestivý ústup z hranice jako první připomenula pamětní deska umístěná na stěně tohoto srubu „ilegálně“ v říjnu roku 1988 několika nadšenci z pozdější Společnosti přátel čs. opevnění. Ta na objektu vydržela pouze rok. Dne 2. října 1994 pak na srubu odhalili oficiální pamětní desku četaři Arnoštu Hradovi nejvyšší představitelé AČR. Ani druhá deska dlouho na stěně srubu nevydržela, opět ji někdo zcizil. Obnovu zajistila na svůj náklad a třetí pamětní desku nechala vyrobit Společnost přátel čs. opevnění v roce 1998 při příležitosti akce „Bouda 98“. Tato deska je umístěna ve vstupní chodbičce do srubu a zde připomíná návštěvníkům smutné dny měsíce října 1938. Srub samotný v roce 1998 nadšenci vyčistili a od té doby zde probíhají postupné konzervační a rekonstrukční práce. Srub se za 10 let velmi změnil — zmizela bažina, černé skládky v jeho okolí a samotný objekt rozsáhlou prochází rekonstrukcí. Uvnitř objektu jsou instalovány expozice věnované čs. opevnění, čs. armádě v roce 1938 a čet. Hradovi. K vidění jsou i expozice připomínající vznik státu v roce 1918, dále např. výstava na téma válečné chirurgie. V okolí objektu je i díky velkému objemu prací provedenému v rámci výcviku AČR postupně obnovován překážkový systém, při čemž jsou odstraňovány stovky tun černých skládek. Srub sám se stává aktivní kulisou každoročně pořádaných bojových ukázek. Zajímavost: Jedná se o jediný pevnostní objekt v ČR, na němž se dochoval rám pancéřové clony (tzv. oponky) chránící střílnu protitankového kanónu (osazena pro německé zkoušky za okupace), dále je zde velmi dobře dochovaná střelecká místnost minometu.

Stručná historie:

Pěchotní srub K — S 14 se stal známým díky dvěma skutečnostem. Při evakuaci a vyklízení objektu se zde v noci 3. října 1938 smrtelně postřelil četař Arnošt Hrad, příslušník osádky objektu. Svým činem protestoval proti vydání území republiky bez boje nepříteli. Je to nesmazatelná připomínka odhodlání tehdejších příslušníků armády bránit republiku s nasazením svých životů. Druhou zajímavostí je skutečnost, že právě na tomto objektu probíhaly v říjnu roku 1940 rozsáhlé zkoušky zbraní, vnitřního zařízení a rozsáhlé postřelování. Němečtí odborníci zde zkoušeli především palby ze 4 cm pevnostního kanónu vz. 36, dále z 9 cm pevnostního minometu vz. 38 a minometu ráže 5 cm pro pancéřový zvon. Jde se vší pravděpodobností o nejrozsáhlejší zkoušky kompletní skladby pevnostních pěchotních zbraní provedené na našem území německou armádou. Při zkušebním postřelování objektu různými zbraněmi, a to prokazatelně až do ráže 21 cm, došlo ke značnému poškození stěn, střílen i zbraní, přesto však objekt představoval jeden z nejzachovalejších srubů v oblasti ŽSV III. V 50. letech minulého století však přičiněním n. p. Kovošrot přišel o oba své pancéřové zvony a v pozdějších letech došlo několikrát k jeho úpravám pro různé účely.

Základní taktické a technické parametry:

Pěchotní srub K — S 14 představuje samostatný objekt v nejsilnějším a nejodolnějším provedení. Jde o oboustranný dvoukřídlý dvouzvonový objekt ve III. stupni odolnosti, postavený v rámci 3. stavebního podúseku ŽSV III Králíky. Betonáž tohoto srubu proběhla ve dnech 29. září až 8. října 1936 a na jeho stavbu se spotřebovalo 2 110 m3 betonu. Osádku objektu mělo tvořit 43 mužů.Pravá i levá střelecká místnost srubu měly stejnou výzbroj — protitankový kanón vz. 36 spřažený s těžkým kulometem vz. 37 a dvojče těžkých kulometů vz. 37. Pod pravou střeleckou místností se v dolním patře objektu nachází střelecká místnost určená pro pevnostní 9 cm minomet vz. 38. Obranu týlu srubu zajišťovaly čtyři lehké kulomety vz. 26. Stejnou zbraní měl disponovat pravý pancéřový pěchotní zvon, levý určili taktici ŘOP pro těžký kulomet vz. 37.